zase o snech
zase o snech
když sny se stávaj
bolestnou stíhou bezelstnýmu spánku
peklem snivců
co přišli vo křídla
jak krutá je pak jejich nekonečná noc
vrať se jim
ó lampo nespavosti
s uhranutejma očima vděčnejch můr
purpurovej ohni nezhašenejch hvězd
na rubáši chechtajícího se nebe...
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Kino v hlavě. Z vypelichanými křídly to tam mám a někdy horor... vlastně, už většinou! Parádně vypracovaný "scénář" básně. Super ponouknutí, jak sny moderují naší duši a jsou nezbytnou životní projekcí. Zaujalo mi a rád jsem si užil pěknou chvilku.
06.04.2019 13:22:14 | šerý
ach soukmenovče...vidím, žes pravým opakem samozvaného remcala pana Koryntky...ale to mě po pravdě řečeno těší...:-D*
06.04.2019 14:46:01 | Frr
