Zrada

Klepání na dveře
Měl to být ten
Kterému otevřeš
I když maličko jen
Svou krásnou, čistou duši
Odhalíš mu své touhy
Stojíš tam a tvé srdce buší
Tvé slzy mají barvu duhy
On je ta příčina
Ten co na druhé stranĕ stojí
Těch proklatých dveří
S ním do písku chtěla jsi psát
Tu zvláštní rovnici
Kdy x a y rovná se dva
Dva co k sobě patří
Se vším se navzájem svěří
Snad byl to jen sen
A ty se probudíš
Dveře mu otevřeš
A všechno bude jak dřív
.......................
Né! Je čas přestat snít
Musíš se probudit
Ty slzy si osušit
A jít mu otevřít
Říct mu do očí
Zradil jsi, je konec
On se jen otočí
A tobě dojde
Že láska ikdyž je nádherná
Však také trny má
Ty ten svůj vytáhneš
Smutně se podíváš
Rána se zacelí
Až ten trn zahodíš