Igelitový pes
Igelitový pes
Anotace: Poeticky vydrolené z betonu sídliště.
To u mne na sídlišti
proud světla vane oknem
na černý stůl – jak býk rozkročený
rohy v toulci ubrusu.
Zde spočívá má odlehlost
z otevřené sklenice
ční okurkám oblé hřbety
na dně klečí třepina kopru
pod kyslým lákem sklíčenosti.
To u mne na sídlišti
v okně záclona něco tají!
Svírá světlo po okraji
myšlenky jako ptáci
smirkují nebe do modro čista.
To u mne na sídlišti
šelest fantazie
baletem posedlých chomáčků bavlníku
dálných lánů Kyrgyze
a těch sivých od Mississippi
kde v portu má navždy zakotvenou jachtu
Janis Joplin… s plachtou zářící
jak její bílé blues.
To u mne na sídlišti
Krušný vítr sytil
igelitový břich hladového sáčku.
Jak plachý pes
pod přemnožená kola aut zabíhal
po chvíli vynořil se… štěkem zašustil
a opět zmizel.
Život krátký vyměřen mu
(tomu psanci)
tiše v křoví anonymně
bezvětřím na kost vyhublý
hladem skonal.
Komentáře (35)
Komentujících (18)
Doporučit
Tisk31.08.2021 11:20:22 Vivien
To u mě na sídlišti, před oknem mi nový barák výhled vzal, neskonám však, jak papírový drak si zašustím a nad ním se prolítnu, sobě, ne jemu, si radost udělám. Jo šerý, tak sis pěkně poeticky před časem vyšels, a já, kde byla? Už dobíhám, u dveří zas zvoním, no pojď, pojď, vytáhni paty z betonu, když venku prší, nemůže být lépe :-) Odhoď peřinu a koukni, co za šedivost z okna, ale nedostanou nás.
Super betonové drolky, na věčné časy.
31.08.2021 19:57:47 šerý
Jé, to je pěkný koment a příjemné, že sbíráš sdíleně betonové pohlednice. Co si mohu přát více?
Tetelím se, jak v teletníku a radostně skáču jako býček... Karlíček. Děkuji za ingredienci pohody. Jsi fajn*
25.11.2019 16:14:30 šerý
V "zajetí" betonu je někdy obtížné hledat poetiku. Ale dá se, když je člověk v dobrém rozpoložení. Děkuji, Jenommarie.
24.11.2019 23:56:16 jenommarie
Krása, takové sídliště by chtěl každý
a vlastně může, když má tu fantazii. ST
:-)
10.06.2019 01:05:55 uživatel smazán
skvělý text - opravdu moc se zdařilo :)
13.05.2019 02:44:03 milík
Šerý tuhle liturgii mávám, ona byla bílá a on neskonal trojitým hladem, byl interdimenzionální. Jakej Port, takovej Pán.
Není plachý a život nemá vyměřený a Janis měla dost do plecitosti s Led že jo. Zobali vrabci zobali, igelitové obaly..
10.05.2019 22:52:51 šerý
Betonový legobeton-poet. Ale ano, Danasko, dá se bydlet, viď? Důležité je mít dobré spolu sousedy a to já mám. A když si člověk dosadí barvitá skla do oken... Příjemná Tvá návštěva a děkuji.
10.05.2019 19:39:10 danaska
Podařené dílo - taková sídlištní romantika. Líbí, dávám ST a zdravím z Prahy (také ze sídliště) Daniela.
07.05.2019 11:20:51 pendejo Noise
Necítím se na to komentovat dílko jako celek (líbí se mi, ale prdlajs tomu rozumím), ale "z otevřené sklenice ční okurkám oblé hřbety" je vážně boží obrat :)
07.05.2019 11:52:31 šerý
Díky že si mrknul do mého profilu. Já také všem veršům úplně nerozumím a přikládám si svoji interpretaci. Nebo se nechám ovládat pocity. To je fajn!
Jsi v neurčitém kokonu. Jsem zvědav na další vývoj. Mnoho štěstí a štědrou múzu!
03.05.2019 09:49:57 aravara
Bezútěšnost a optimizmus dovedně namíchané v celkem konzistentní obraz, na pozadí čtu pravdu, že člověk může sbírat poezii kdekoli. Dobrá je ta iluze igelitového psa... dává tomu citový rozměr... za mne: super
01.05.2019 08:19:10 Now
Majstrštyk. A ne proto, že jsem vyrůstal v betonové džungli. Popis v tvém podání radost číst. Vezmeš obyčejnou věc, třikrát s ní zatřeseš a poté povíš co vidíš. A já se chví.
01.05.2019 10:48:46 šerý
Od Tebe si komentu zvlášť extra cením, Nowe! No nevím, jak by tohle prostředí inspirovalo třeba... K.H. Máchu? Ale jo. I na sídlišti se dá hledat poezie. To já vím na BETON. Děkuji Ti.
30.04.2019 22:37:44 Jean-Paul Simon
Za mně ST. ;-)
30.04.2019 22:44:13 šerý
Škoda ´Jeane, že jsem už žákovskou knížku přerostl. To bych se doma měl! Děkuji Ti.
30.04.2019 22:37:00 Jean-Paul Simon
Vynikající a znamenité dílo. Nádherné obraty. Byla neskutečná radost ho číst. Opět klobouk dolů a mé vzdání zasloužené poklony. ;-) S úctou Jean-Paul. :-)
29.04.2019 16:21:45 Dreamy
Lidé by neměli nechat psíky pobíhat takhle bez dozoru a ty igelitové už tuplem ne. To pak člověk zapláče,... nad přidušeným křovím. To smirkované nebe můžu a jak..:)
29.04.2019 17:26:56 šerý
Jo městské výhledy nejsou vždy jen barvité pohlednice. I když asi máš z okna s Krásnou vyhlídku do přírody, tak jsem rád za Tvoji městskou představivost. Ale jsem optimista a nejsem - zatím, barvoslepým.
Děkuji za koment, Dreamy.
29.04.2019 13:36:20 Yry
Já myslí, že tam na sídlišti
si ten hladovej igeliťák
pěkně nakrmil:-)
29.04.2019 15:58:34 šerý
Yry, někdy se jich tady prohání celá hladová smečka. Jestli líbilo, tak jsem potěšený. Díky za nakouknutí.
29.04.2019 08:49:15 uživatel smazán
Bohužel jako kdybys neustál ty možnosti a z nadějně připravené skutečné atmosféry sídliště s fosilním obyvatelem vzniklo spíš neurčité pásmo. Oba hlavní nápady (1.fosilní hrdina 2.poletující pytlík) jsou výborné a vykreslené obrazně velmi barvitě, originálně úspěšně. Spíš chtělo je zřetelněji spojit, že jsou na tom oba podobně. Spojit je v bizarnosti. Místo toho jsou oddělené tou divnou slokou s Joplinovou a dalšími odkazy, tím báseň ztratila tah.
Některé obrazy jsou překrásné, zemitě ironicky roztlemené (zde má odlehlost, ční okurkám oblé hřbety, život krátký vyměřen). Je tu výborný název a 2 velmi dobré nápady, z nichž mohly být 2 velmi dobré básně nebo jedna vynikající. Pokud tě moje doporučení neurazí, zkus to ještě dodělat.
29.04.2019 05:07:56 Frr
vidím brachu, že oba jsme sídlištní poustevníci mužným vytím levitující
nad svou časoprostorovou somnabulní vrstevnicí....:-D******ST* :-D***
29.04.2019 11:02:41 šerý
Někdy má člověk ty mrákotné stavy. Ale pak Frrnklí, nastane čas reality a když se tak dívám na ty kulisy vystavené na skle... jo, to okno by potřebovalo umýt. Sháním za protislužbu lidi. Tak takhle přichází svět o (bá) betonovou poezii.
Jsem rád, že se mnou sdílíš!
