ÚTES

Anotace: Lyrická báseň o tom jak je život krásný.

Vybuchla bomba, nebo

v puse plomba. To je vlastně 

jedno nebo dvě řekl jaký si 

medvěd. Kde se tu tak náhle

vzal, nebo z popela se náhle

zrodil jako bájný Fénix.

Je prostě tady a už se činí. Zahryznul

se do člověka, co to nečekal. Potkal

ho v jakém si lese po cestě, nu tak 

ho teď asi i trochu žere. Asi to bolí

a není to ani hezké na pohled. Ale 

takový je náš svět, krutý na poslech.

Snažím se oči zavírat, ale přeci jen

ten obraz nesmírné hrůzy koutkem 

oka pozoruji. V mžiku z vrcholového 

predátora, můžeš se stát jen ponurou obětí.

Bolest, je když tě někdo blízký zradí.

Bolest, jako známka toho že tu jsi.

Bolest zuby cení, jen v tvé hlavě.

Bolest odnese tě, do světú obludných.

Bolest tu je, vždy tu bude a na tebe 

taky dosti zbude.

Je to k vzteku na půl sežraný, ale

stále živ. Nažral se do sytosti a 

nechává si tě na jindy. Odloží si tě

ve své spíži, kdy se smrt připlíží. Kurva kde

se flákáš smrti, když tě člověk potřebuje

nejvíce. Po jaké řece nesmírnosti pluješ,

připluj ke mně a vem mne ze spáru té

nesmírné nicotnosti. Nejpozději však 

prosím teď, zvedni prdel a už si mně vezmi.