víš přece
že jsem se dycky učil tou těžší cestou
v lásce
v přátelství
plánování mi nikdy moc nešlo
třebaže v tom jsem mistr
všechna stříbrná záře Měsíce přebíjí
zlato který mě dusí a hřeje na krku
holka
vodka se sodou a led tam dávaj aby chladili
moje nervy
moje nervy
a moje podělaný srdce
a tak se učim dycky tou těžší cestou
a ať už můj pohled může vypadat matnějš
a lesknout se mi oči
tak jsem se něco naučil
těžce
protože já ten chytrej nikdy nebyl
že když mi mrdá
jsem to fakt já
"plánování mi nikdy moc nešlo - třebaže v tom jsem mistr"
Tony ta čtenářova důvěra v autora je velmi křehká a on není hloupý. Ty před něj předstupuješ a snažíš se zaujmout. Jakmile vypustíš takovéto dvojverší které je asi o ničem a navíc zjevně nelogické, čtenář s tebou končí. Jde si po svém a ty si tu recituj... Zvlášť dnes, kdy každý má tolik věcí na práci i k zábavě.
08.11.2019 10:27:36 | Karel Koryntka
Ano, ano.. Velká pravda.. Čtenáři milující rýmování ABAB typu láska páska... :) Pokud někdo chce končit, ať končí.. Pokud musím hloupě vysvětlit verš, tak to znamená, že všichni chceme žít okamžikem, přestože se jedná o pózu... Nevím co bude za 24 hodi, ale stejně detailně plánuji. Doba je rychlá a přesto se snažíme zapomínat...
Jestli čtenář chce číst o rozkvetlých poupatech a jinejch blbostech z minulýho století, tak ho rozhodně nedržím násilím.. Nikoho jsem ve svém životě násilím nedržel a ze zkušenosti vím, že to ani nejde...
Pro někoho zjevně nelogické a pro někoho zcela logické. To jen tak mimochodem...
26.01.2020 17:14:16 | Tony Montana