Hvězdice
Hvězdice
Mám pro vás jeden z příběhů.
Svítá. Muž kráčí po břehu,
kam příliv zanes hvězdice.
Stovky a možná tisíce.
Z toho pohledu srdce puká,
když náhle vidí v dálce kluka,
hvězdice rychle zvedá z pláže
a zpátky do moře je háže.
Pročpak to děláš, zeptá se ho
a kluk na chvíli nechá všeho,
jak vyjde slunce, umřely by.
A to já nechci, mně se líbí.
Muž pohladí ho po tváři.
Již brzy slunce zazáří,
za chvilku opustí svou skrýš.
Házením pranic nezměníš.
Věřte mi ale drahej pane,
stejné to přesto nezůstane,
pokaždé, když hvězdici zvednu,
změním vše. Aspoň pro tu jednu.
Komentáře (18)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Nádherné.
02.04.2020 18:20:51 | Rainbow
Nemám rád příběhy v básních, ale dobrý...;-)
03.12.2019 18:00:41 | Marten
:) tak to tě moc bavit nebudu :)))
03.12.2019 18:07:24 | praetorian
Ale ano...pro mě je báseň lyrika, epiku nechávám proze...;-)
03.12.2019 18:15:49 | Marten
To já zas za básničku mam to, co se rýmuje a próza je ten zbytek :)))))) Ale já teorii nerozumím ...
03.12.2019 18:51:12 | praetorian
Teoreticky jsme stejní, prakticky každý jiný...formu neřeším, jen obsah...;-)
04.12.2019 15:34:54 | Marten
