Až povyk ustane,
nastane bezvětří;
pár stop tu zůstane,
psi mne však nezvětří.
Od sítě odpojen
nějak to doklepu;
mlčením opojen
dožiju „poslepu“.
Do vláken zamotat?
Už ani omylem!
Ať žije samota!
K čertu i s mobilem!
Vypínám zvonění!
Z přátel mne vymažte!
Až zazní znamení,
záda mi ukažte!
Na tuhle událost
nikoho nepozvu;
mějte si na mne zlost,
už se vám neozvu.
Nepatřím k dementům,
co život zasvětí
lajkům a komentům
v neživém zásvětí.
Já jsem za dnešní možnosti komunikace vděčná, je jen na nás, nakolik je využíváme ku prospěchu a nakolik jim podléháme... Básnička je ale pěkná! :-)
27.12.2019 09:23:19 | Helen Zaurak
nojo no matrix kdo je odpojen není zapojen ale závidím ti já to dokážu jen někdy a to na horách ale né dlouho tak si to užij ten odchod ze systému velkého bratra :)
26.12.2019 15:32:24 | xoxoxo
To je 2 roky stará báseň, ale daří se mi každý rok se na několik měsíců odpojit od sítě :-)
26.12.2019 16:08:43 | Neklan