10 let bez tebe

A venku vločky
vzduch rozechvějí
Právě ty , co na tváři ji hřejí..
V hlasu meluzíny tiše v mrazu spí ..
Větru šeptá své trápení

Pokleká
u hrobu dítěte ..
Z tváře ledová krůpěj jí padá..
Ach ..zda bolí něco více na světě ..
Když v náruč svou jen prázdno stále trvá ..

Tu svíci co hoří vkládá do lampy..
Šeptá slova , která neuslyšíš
Zavírá oči aby vzpomněla si ...
Na to jak držela u prsu jeho líc ...

Venku vločky
její tvář hladí ..
Po tváři slzy mrazem třpytí se ..

Samotna v sobě
Dítě nemajíc ..

V duši to temno
choulí se ...