Moje zima

Již cítím ten teplý chlad,

po němž prahl můj dlouhý hlad.

Teplý chlad, ale mrazivý a bílý jako kost.

Přišel ke mě, jako dávný host.

Bez zaklepání vešel, aby mrtvou krásu vnášel,

aby zatopil zemi,

mezi skulinami všemi,

aby vytvářel mrtvý křišťál,

co v teple by zase roztál

a sahal by až do skal.