Maminko,

Maminko,

Anotace: O poznání

Hledám Tě. A Ty tu nejsi. Vidím Tě. A Ty tu nejsi. Slyším Tě. A Ty tu nejsi. Cítím Tě. A tak volám, kde jen Ty jsi. Přitom vím, že se už nedovolám. Nedovolám, nedovolám ...Loučili jsme se a já to přitom chápal. Že chceš si od všeho už odpočinout. V klidu být. Snad ne tam sama. Jako já teď tu. To je jen jeden lidský příběh, psaný krví životem. Touhou být i snít. Ukázat mi cestu a vysvětlit zcestí. A Ty si mi odešla, až když si věděla, že to vím. Pomyslím. Svoji úlohu i práci si tu dokončila. V přílišné skromnosti. Přitom hrdá snad na nás, můźeš být.
Autor umělec2, 13.02.2020
Přečteno 279x
Tipy 8
Poslední tipující: Jeněcovevzduchukrásného, Roser, takova, jenommarie
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

ST, jinak to nejde.

19.02.2020 12:36:21 | Jeněcovevzduchukrásného

FSB!
Není to typická báseň, ale je velmi dojemná a silná.
Upřímnou soustrast.

15.02.2020 21:11:37 | Roser

Odešla a přesto s tebou zůstává.

13.02.2020 10:38:24 | takova

Jako růže kvetla pro všechny své blízké,
odešla do světla,
je na klidném místě.
Zanechala kousek sebe,
vždy je s vámi,
i když hledí z nebe.
Hrdá jistě byla by,
maminky jsou poklady.
"Upřímnou soustrast"
~~~~
^ST^ smutná, ale citově plná. ;-)

13.02.2020 09:15:42 | jenommarie

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí