Andělé a Démoni

Anotace: Báseň o souboji Andělů a Démonů v lidské mysli.

Andělé a Démoni

 

Z hlavy smutno,

pustit jsem chtěl.

V mysli otevřít okno,

zlo vypustit ven.

 

Stavy smutný,

žádný cíle.

Pocity prázdný,

ztracený chvíle.

 

Démoni…

Vidiny,

s nožem v ruce.

Ve mě se živili,

když zapadalo slunce.

 

Boje s úzkostí,

v hlavě zmatek.

Strach z poražení

a tragických zkratek.

 

Řekl jsem dost,

jednou musí přijít konec.

Vypustit zlost,

démonům nastolit konec.

 

Vzít život zpátky,

do rukou svých.

Vytrhat řádky,

do tváře navrátit smích.

 

Vypnul jsem facebook,

otočil klíčem.

Vyšel jsem na vzduch,

provětrat líce.

 

První velký výdech,

hluboký nádech.

Já tak pocítil,

mrazení v zádech.

 

Tu energii,

co mě donutila se zvednout.

Jít mezi lidi,

do baru si sednout.

 

Trable všechny,

polevily náhle.

To andělé rozpěli,

své křídla sáhlé.

Silou pozitiv,

perutěmi mávli.

Sílu negativ,

na minimum stáhli.

 

Do žil zpátky,

vtekla mě krev.

Pro lepší života řádky,

chytil jsem dech.

 

Zvedl se mi tlak,

v duši prosvitlo mi slunce.

Andělé rozehnali mrak,

A Já cítil tep svého srdce.

 

Démoni útočí,

když potká tě tíž,

když žiješ i spíš.

Andělé pak zakročí.

Jsou ti však blíž,

než jen ty víš.

 

Andělé a Démoni.

Spolu soupeří,

dobro se zákeří.

 

Démoni a Andělé.

Přou se nesměle,

O tebe.

 

Je to válka,

dobra a zla v tvojí hlavě.

Pohltí tě síla ta,

když se ji poddáš hravě.

 

Nenech si do hlavy,

špínu pouštět.

Se silou smutný nálady,

bojovat začni zkoušet.

 

Zvedni hlavu,

vyjdi ven.

Když v mysli máš tmu.

Venku je den...