UFO

Koukám se z lůžka oknem ven, kam letí ptáci.
Je to jak obrázek, co namaloval malíř.
Tma zvolna ustupuje. Paměť se mi vrací,
vzpomínám na letící lesklý bílý talíř.

Že by snad ufoni si na Zem cestu našli
a mě si vybrali za zástupce všech lidí?
To abych dárek sehnal, převázal ho mašlí,
znám dobré způsoby, ať návštěvníci vidí.

Proč ale ležím tady, co se asi stalo?
Dál pátrám pamětí a hledám odpovědi,
poznání pomalu se myslí rozrůstalo,
když vidím ženu, která s bázní na mě hledí.

Jo, byl to talíř, ne však z mezihvězdných letů,
start nebyl z Marsu, ale z dlaně ženy mojí,
přesto ten konflikt konfliktem byl různých světů,
ještě že monokly se celkem dobře hojí....