Střípky jazzové poezie vol II.

Anotace: Vzpomínky na dva hudební večery v Brně, Stará pekárna, Kabinet múz.

 

Za jejími víčky se rodí svĕty bolesti, nĕhy slunce, vášnĕ a nekonĕčné extáze hudební milenky,

se smyčcem se miluje, tahy do vesel smiluje,

struny pomiluje, zvuk s hudbou se do vznesnych tónů pomiluje,

 

hudba je dialog, trialog, telepaticke zachvĕni, klid v nebetyčném paláci ze zlata partitury,

dech bassklarinetisty proti smyččení sofistikované dámy v experimentálním aranžmá,

ladný disharmonický chaos počítačem reprodukované dikce,

tahy dlaní v prostoru s modulovanými prstenci slévají čas a prostor do neuchopitelné oktávy,

 

snaha opsat dĕní, zasnĕné posluchačstvo večeřící abstraktní svĕty,

jak se moje hlava dostává do elektrické eliptické trajektorie hudebnosti mimo čas,

vnáší se do ní poezie, jež se vznáší jako girlandy nad scénou,

utvořenou esenci nebes.

 

---

 

magma, abstraktní vulkanické barvy na bluesove kytaře,

jejíž sound elektrické valivé koupele zvuku,

špinavý a nĕžný blues do její křehké ženské duše,

prsty objímají tkaniva a oceán rozkoše její silulety imaginární milenky,

prsty bluesoveho kytaristy nás povznášejí do výšin nad žlučové kameny pozemské existence.

 

--- 

 

Muž za mikrofonem vyzbrojen talentem a nekonĕčnou imaginací, 

obrazy tříštivé epochy, současné bassové spektrum,

hipsterské žnĕ v kabinetu múz,

pohyblivá masa tĕl metabolizuje všemožné látky,

absolutní nasazení, naprosté oddání se flow,

kataklyzma skrze vyjadrovaci tvúrči proces,

rapové umění dokáže inspirovat současnost,

a letí daleko do scifi před svoji dobu,

 

---

 

Za majkem a syňtáky, kryptický lyrik se zasnĕnou sklenĕnou scénou,

fúze představ a reality,

upíjím svrchné kvašení prostoru,

sleva mne nahoru hořící myšlenka,

sdílíme v šeru obsahy mozkovny,

beaty jsou zlámané a krajiny houževné,

 

před vchodem uznání, sbírka doznání,

a nadĕje v konceptu na díla v nichž tkví síla.