Bordelář
Bordelář
Nemám sílu
vymetat harampádí
Zpod starých skříní
Dávno zaschlé slzy
z pavučin
Mumie bytostí kdysi tak dokonalých
V slunečním svitu
Zůstaň navždy ve své temnotě
Nechoď už do mých snů
pod záminkou šťastného rána
Já potřebuju po probuzení
dotek Slunce..
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk27.03.2020 20:49:37 Nikotin
Nesnažíš se primitivně rýmovat, to je dobrá cesta. Tak jestli můžu poradit, zkus ještě psát civilnějc - vykašli se na snahu o hlubokou, dramatickou poezii psanou vznešeným jazykem, většinou to vede jenom ke kýči. :)
27.03.2020 21:57:40 Dája K
Jj, vím,jak to myslíš . Děkuju za pohled zvenčí. Víš,ty básně jsou vlastně všechny pro Georga- člověka, který takhle nejen psal,ale i mluvil a přemýšlel..I žil.. Například to s tou temnotou- jestli jsi myslel třeba tuhle část, tak to je víceméně doslovná jeho formulace.. Já se vlastně ani o žádnou poezii nesnázím, prostě občas že mně vypadne text během chvilky sám od sebe jako výsledek vzpomínek na něj.. A pak dlouhou dobu nic. Kdybych se cíleně snažila, nedokázala bych napsat nic. Nejsem básník, začala jsem psát až před rokem .
28.03.2020 03:24:08 Nikotin
Jasně, tak ber mou radu v potaz pro případ, že bys někdy v budoucnu něco cíleně (jako básník, chceš-li) napsat zkoušela. A málokterému básníkovi vypadne báseň během chvilky, jsou to mnohdy hodiny a dny práce - hledání, zkoušení, ... A to teprve poté, co člověk konečně dostane nějakej nápad. A autenticita tim vůbec utrpět nemusí, pořád to může bejt nezkreslenej výsledek nějakejch vzpomínek na něco, resp. někoho. :)
28.03.2020 10:15:33 Dája K
Jojo,moc děkuju, vím, že máš pravdu. A Tvoje básně jsou nádherný, bylo příjemný si je večer číst.A zvláštní. Některé myšlenky byly hodně podobné Georgovým..
