Naděje kapka, víry jen hrst.
Strach, co šeptá do vodopádu slz.
Je to konec?
Ne, přec každý se někdy trápíme.
Nechť co ztratíme, zahojí čas
a kapka naděje, zrodí lásku v nás.
Ať z hrsti víry stane se jistota
co rány zhojí, chuť vrátí do života.
Nový začátek?
Nikoli, jen život pohádku svou vypráví.
Pro duši utrpení, lékem se stává.
Pády a zhojení jsou lidem denní káva.
Naděje řeka, víry plný dům.
smích co vrká, jen se nestrachuj.
Pěkná, povzbuzení je třeba.
09.03.2020 21:04:03 | Kapka
Já to jinak ani neumím :) než dobré konce. Děkuji
10.03.2020 08:23:19 | Miss_Rosa
Moc hezky plynoucí k povzbuzení do naděje a ta někdy zdá se být vrtkavá, ale vždy v ní věřit musíme. Líbí se mi. ;-)
09.03.2020 15:15:04 | jenommarie
milej je "smích co vrká"...:-D*
09.03.2020 10:19:35 | Frr
miluju dobré konce... ST :-))
09.03.2020 10:08:13 | Iva Husárková