Alergie

V moři lidském lokl jsem si černě

Špína tak na duši ulpěla

Hned se cítím docela mizerně

Nesmím dav držet si u těla

Pole falše přede mnou rozkvétá

Upřímné pomluvy za zády

Alergie moje snad stoletá

Na lhaní na závist na zrady

Rudé oči a srdce oteklo

Přes tu spoušť naději nevidím

A že všude okolo je peklo

Chci být sám daleko od lidí

Autor R.K., 19.03.2020

Přečteno 271x

Tipy 13

Poslední tipující: jitoush, Kubíno, Marten, Donne, praetorian, šerý, barasoukup, jenommarie

Komentáře (6)

Komentujících (4)

Komentáře

20.03.2020 15:59:43 Donne

Dav - to je vlastně tupé stádo, většinou kruté. Davu se vyhýbám.

20.03.2020 16:59:19 R.K.

Doktor Galén by mohl vyprávět...

19.03.2020 23:14:10 šerý

Jo. Někdy ta mezera mezi mnou a lidmi je nouzovým řešením. Nejvíc argumentem k činu je marnost, marnost.

19.03.2020 19:26:31 jenommarie

Být od lidí dál, pro udržení své rovnováhy,
jenom chválím.
Vždyť zmatky a chaos nikdo nepotřebuje.
Snad být víc s těmi,
kterým, opravdu důvěřuje. -)

19.03.2020 19:44:35 R.K.

Tak tak:) Když jsem to kdysi psal, ani jsem netušil, jak se mi to splní, teď v této době...

19.03.2020 20:01:45 jenommarie

;-) no jo, některá slova zní a mají jinou váhu i v jiných časech.

Uživatel