....

Věci nejsou celý,
kde skrýváš se, snad pod horami,
daleké, strmé,
co nepřekonám.
A tak se tady ploužím sám...
Ach lásko řekni,
řekni jméno mé,
jako bych okřídlen neznal
tíži klece své.
Řekni ho znovu, šeptem blíž,
až dotkneme se rty,
zas budu sebou,
dýchat tebou,
zmizí ta srdce mříž,
stanu se celým.
Lásko žijme víc.