Bloudění

Kráčím svou cestou dál,
dlážděná kde čím je.
Za sebou skutky co udělal
jsem vidinou snu a naděje.

Lidé vstupují a odchází,
stopy někdy výrazné jindy ne.
Dívám se vpřed co přichází,
to zbývá mi asi jediné.

Bojuji se svým svědomím,
s pocitem chyby v navigaci.
S úsměvem občas pitomým,
hodnotím svoji situaci.

Není moc věcí co bych změnil,
přes bahno co mi špiní tvář.
Převládá to co jsem vždy cenil,
bez obav ulehnu na oltář.