Po probuzení
Po probuzení
Na pelesti sedím, zády k matraci,
čekám, až se moje duše vyzvrací,
se vzpomínkou na půlnoční šarády,
ještě vnímám její parfém za zády.
Natahuju trenky a pak vzápětí,
marně lovím její jméno z paměti,
"Zavoláš mi?", ptá se, když se probudí,
tiše hledám slova, která nestudí.
Komentáře (11)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk21.04.2020 14:12:08 JC senior
po půlnoci...jak čas běží
co společně jsme prodleli
a na jménu přece nezáleží
v jedné když jsme posteli
:o)
**
20.04.2020 17:35:55 Dreamy
Někdy je člověk tak strašně naivní, stejně jako pro některé odpovědi nelze najít slova, co nestudí...
20.04.2020 17:38:47 praetorian
Hlavně to nebrat moc vážně. Myslím, že kde kdo z nás se kdysi po nějaké parbe probudil a řek si... sakra, a to je proboha kdo? No ty vole...
20.04.2020 11:19:11 Roser
Smutné, ale napsané hezky, jen miniaturní výtka k rytmu druhého verše. Jakoby tam něco chybělo, je to JEN MŮJ POCIT, MŮŽU SE MÝLIT, ale prostě to tam cítím, ale jako celek se mi líbí, jen to téma je...
...studeně nešťastné
20.04.2020 11:39:27 praetorian
ty jo, nevím, co myslíš, já to docela hlídám, jasně, někdy to uteče, když to člověk vymejšlí tak tomu dá leckdy jinej nádech, než pak vnímá čtenář, ale tady nevím co je špatně
