Do klobouku mi pětku dej,
stárnu,
to není vůbec fér,
bolí,
mě duše zaprodaná,
řeže,
svědomí děvka neprovdaná,
pláču,
nad svojí konečností,
dáví,
se šakal mojí kostí,
prosím,
za svoje vykoupení,
bojím,
se ráno probuzení,
myslím,
že myslím na nesmysly,
stojím,
sám v prostřed cesty,
hádám,
co osud rozdá v kartách,
poznám,
která je moje hvězda.
Šaráda, šaráda,
život je paráda,
smrt to je opona.
Ticho,
představení právě začíná.
Už běží, ten film se promítá od té doby, co jsme vykoukli na svět..jj a zpomalit jej nelze, to je jisté .;-)
30.04.2020 11:38:00 | jenommarie