Ukrojím z chleba patku
aby kousek božího daru
dostali ptáci na památku
když zdálo se jim o jaru
O kousek chlebové kůrky
se ptáci navzájem poperou
když letí do své komůrky
do posledního drobku se oberou
Ukrojím patku z chleba
kterou máslem namažu
osolím, když bude třeba
a do šátku ho zavážu
Kousek chleba na památku
zůstalo ležet na římse
denně krájím jej na patku
a radostně přitom tvářim se
Už to Petře čtu poněkolikáté, a stále neumím vystihnout co nejlépe, jak nazvat můj pocit z tohoto dílka, rozuměj mám na mysli moc pěkného dílka. Možná jen chvilkový návrat do dětství, tento obraz papírové kabelky s chlebovýma patkama pro sousedovo hospodářství. Každopádně, klobouk dolů už k samotné myšlence "osudu" chlebových patek. Pokora, úcta, jemnost v tom.
16.05.2020 14:06:50 | Vivien