Anotace: ...
.
.
.
to ráno
kdy se z lesa ozýval
krkavčí řev
to ráno
kdy jsem v potřísněný trávě
sbírala kousky svýho starýho klavíru
to ráno
kdy se táta nevrátil domů
potože spal u ní
to ráno
jsem se modlila za tmu
.
.
.
.
23.09.2023 19:54:16 Veru
Mrazi me z toho, jak v tom vidim podobnost s tim, co jsem taky kdysi prozila...brrr...ale jinak je krasna.
31.10.2022 22:26:43 Danger
někdy si sedáme do tmy, abychom mohli uvidět hvězdy...
jen někdy po nás zbude slané moře ... ta bolela.
12.10.2021 23:05:28 Vivien
Já ji už četla, uvědomila jsem si poté, co jsem si všimla, že zde nemám otisk, patrně proto, že jsem tehdy, podobně jako nyní, zůstala naprosto zkamenělá něčím tak silným ...
16.06.2021 00:25:19 uživatel smazán
Velmi dobře pojato.
A téma... krkavčí skřek
16.09.2020 22:34:16 uživatel smazán
Koukám, že tma se však pomalu mění ve světlo. Už z toho důvodu, že o tom píšete. Nechť se staré rány zahojí.
22.05.2020 01:27:38 milík
Nová budou oznámení
o nových věcech
ó Nova se probudila zatím vzdálená
Už se ozývá..
tráva jako vyhynulá bytost
nikdo se nevrátí domů
tma vedle ní..
Černý.
To ráno
nic nebude podávat..
A.
17.05.2020 07:14:41 jitoush
Tvůj text mě nenechal v klidu a "příběh" se odvíjí. ....Život se skládá z mnoha střípků a některé bodají. ... Ji.
16.05.2020 01:59:53 milík
Sárro neztrácej se dáme nóóvej.. Kravíl i.. Nebuď dráteník. Vyjdi ven. Tohle je pravda. A.
15.05.2020 22:08:31 uživatel smazán
I tma potřebuje útočiště. Nepíšeš pro všechny, já se v tvých textech dost nacházím a tříštím do střepů, který pak nevědomky slepuju, abych viděl ty skleněný pavučiny. Díky za text, řekl hodně soucitem.