V koutě mysli

I když běžím
a pomalu zakopávám,
stále tě cítím,
co po mně furt žádáš?

Vidím, jak se snažíš,
chytáš pod krkem,
s úsměvem mě dusíš.
Tvé srdce je jen ledem.

Jak já tě nesnáším,
a ty mě zbožňuješ.
Jestli se ti podvolím?
To žertuješ.

V dlani svíráš nůž,
ne, nedělej to!
rozumu mám již půl,
zvorala jsem to.

Tvá krev na mých pažích,
zase za to můžeš.
Opět nevidím,
tak uvidíme se příště,
mé já.