V koutě mysli

V koutě mysli

I když běžím
a pomalu zakopávám,
stále tě cítím,
co po mně furt žádáš?

Vidím, jak se snažíš,
chytáš pod krkem,
s úsměvem mě dusíš.
Tvé srdce je jen ledem.

Jak já tě nesnáším,
a ty mě zbožňuješ.
Jestli se ti podvolím?
To žertuješ.

V dlani svíráš nůž,
ne, nedělej to!
rozumu mám již půl,
zvorala jsem to.

Tvá krev na mých pažích,
zase za to můžeš.
Opět nevidím,
tak uvidíme se příště,
mé já.
Autor zatoulané kotě, 30.05.2020
Přečteno 249x
Tipy 10
Poslední tipující: kudlankaW, Krahujec, mkinka, Tomcat, Přednosta, Emily Říhová, jenommarie
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Boj sami se sebou máme ruzný
a uvnitř sebe se perou rozporuplné
..mysl má svá zákoutí
..tak ať se povznese
a vyhraje jen to pevné.;-)

30.05.2020 16:37:25 | jenommarie

Děkuji, doufám v to. Občas mi to přijde jako závod, kdo koho dříve dohoní :)

30.05.2020 16:57:40 | zatoulané kotě

To znám...ale věkem se zase srovná a nabudou jiné obavy...vlastně v každém věku jsou otázky a rozpory v hlavě.. se kterými se vypořádáváme.;-)

30.05.2020 18:39:23 | jenommarie

Dost zajímavé, snad to není z reálu :o)

30.05.2020 16:05:11 | Crazymike

Kéž by ne.

30.05.2020 16:58:19 | zatoulané kotě

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí