Dopisy, které nikdy nedojdou...

Smutný osud mají,
I když cestu snad znají,
Bloudí světem sem a tam,
Také jich pár takových znám.

Někomu patřily, ale patřit nebudou,
Na cestě potkaj se se strašnou obludou,
Bloudění, to jest jméno její,
A ve schránkách již další tlejí.

Bloudění není však překážka jediná,
Někdy přijímatel spadne do klína
Smrti, která s sebou ho vezme,
A nikdo pak nenajde, kde jsme.

Dopisy, které nikdy nedorazí,
Strachu podpůrce, jistoty vrazi,
Dopisy, vlastně bez adresáta,
Po letech obálka jejích chátrá.