.
Ono by to vlastně
všechno mohlo být jinak
ucítit svíčku vonnou
jež nezhasíná
Viděl jsem dívky
které se zastavily pod kvetoucími
kaštany a nasály
Na hodnocení situace mi chybí vkus
Na chůzi střepy sandály
A odmala se jaksi učím
v bolesti se cítit patřičně
ani talentovaný bůh neozvučí
jednu z tisíce nocí na pryčně
Ve vězení kam jsem se zamkl
před příšerami z podpostelí
Jeden čert zmlkl
a druhý už volá: noste líh !
Však zjišťuji
bojuji všemi smysly
proti svým smyslům
Dnes ještě ne
tedy zítra mi slib
ať dovolí nám sny
vidět
..a my dovolíme snům..
.
.
dovolme snům žít... bez obav z čehokoli...
dovolme si sny žít... bez obav ztráty...
dovolme si cokoli...
21.06.2020 01:04:58 | zelená víla
kvetoucí kaštany nevoní.. (a sen vyrovná se naději jen.. když jdeš okolo ní)
16.06.2020 20:43:27 | vojtěška
To je krásný;-)
Nepřestat vidět sny. *ST
16.06.2020 18:24:06 | jenommarie
S věkem hynou v ukotvení. Ale pravda umí i značně klamat.
18.06.2020 14:13:24 | Now
Ty růžové brýle si také nerada sundavám..někdy je člověku za nimi lépe. Možná naivní...já tu realitu nepopírám a znám..jen je zbytečné se nimrat a držet si ty špatné. Je třeba vidět..trochu víc. Těžké...co není těžké. Někdy to jde a jindy to štve. Ale v podstatě se jedná o stav duše. Vždyť ten klid..se musí hledat.
Asi moc rozebírám;-)
18.06.2020 15:13:08 | jenommarie
Trochu poSTelová ( spoiler :))
16.06.2020 15:19:15 | Knoflík
No vida jak se tam vloudila..:)
Přičítám to nedostatku spánku a touhou mysli si to se mnou vyříkat.
18.06.2020 14:15:16 | Now