Malý zpěvák

.

V houštinách křičičích strachů
do noci sledující neviditelné pohyby.

 

Svítáním dozrává naděje
pro osvěžující nádechy. 

V opatrných krocích
pod větvemi
mohutného dubu,
který v letokruzích ukrývá
svou moudrou pravdu.

O člověku,
Zemi, půdě,
bouřce, vodě. 
I náhodných setkáních
v jeho okolí.

 

Ranní líbezný zpěv ptáků,
je jako serenáda mocných pocitů
uvnitř duše rozkvetlých.

 

Krásné zvučné zpěvy
hlásající radost o žití i býti,
zvolání v ptačí řeči.

"Jsem tady, sedím na téhle větvi."
"Jsem silný, i když jsem malý. "
"Slyšíte můj hlásek je pevný."
" Slyšíte? Slyšíte mě..všichni?"
"Vydávám tu nejlibozvučnější melodii."

 

Malý ptáček hrdý na své zvuky,
které z jeho maličkého hrdla se linou ven.

 

Jak čepejří svá peříčka a tenké nožky                                   pevně objímají větev, pod ním.
Hlavičku zvedá co nejvýš.

 

Těch zvuků různých
z každého koutečku stromu.

 

A já se jenom divím.
Kde bere ten malý tvoreček tolik síly 
tam uvnitř.

 

Pro tak krásnou
a hlasitou
melodii.

 

 

https://youtu.be/-42T9030VcU

 

 

 

.