Domov sú láskavé
a starostlivé ruky,
úsmev prívetivý,
na čele vráska
i vlas šedivý.
Domov je sladký perník,
v zrnkách na dlani čo máš,
úlomky šťastia,
ktoré si ukrývaš.
Domov je teplo v kozube,
keď duje severák,
ľadové kvety na okne,
kávy pariaca sa šálka.
Domov je prístav, kde kotví
koráb tvojho žitia,
kde loďky silu čerpajú.
Kde vlny mohutné menia sa
na vodu pokojnú.
Domov, to nie je iba slovo,
čo lásku a nehu znamená,
je to všetko čaro,
čo v sebe ukrýva.
Kde vedú tvoje kroky,
kde ruku podávaš,
kde plač i slzy sú,
to je tvoj domov.
Kde lásku poznávaš.
Domov je viac než slovo.
Domov je i upadlý drobek z bohatě prostřeného stolu na podlahu. A my se pro něho shýbneme... i ten patří k domácímu štěstí...
29.07.2020 18:55:39 | šerý
Spojeno vždy s maminkou. Bohužel už..toto není, ale domov je zkrátka vždy to srdce a vše. ..zase to jde dále. Naše děti..a my JSME tu pro ně ta opora a to místo i zázemí. ;-)* Moc krásná a procítěná báseň
29.07.2020 13:19:44 | jenommarie