.
Kaštany sbíráš a vidím tvůj smích
čekáš až spadne oříšek
který oloupeme
už dlouho nepřišla zima
prach v kumbále usedá na saních
přemýšlíš
dospělí nervózně hovoří
Proplatí šek? Tos neměl..
Jsem ještě tvůj a zda jsi má.
Proklínám.. zní z rádia
u kterého chrápe špína z ulice
vyspávajíce denní bludy
Rád ji mám
víš ta doba
čas stulit se
.. v obejmutí studím.
Někudy přijde na svět láska
napsal jsem kdysi v jedné básni
jako bys čekala v létě na sníh
horkost našich srdcí
připravena na start
Tvůj smích.
.
.
Někudy přijde na svět láska ..a ta se nevzdá:)
11.10.2020 20:35:44 | jenommarie
Vzdát se by pro Lásku znamenalo pojmout samu sebe jako závodnici, bojovnici.
A ona je. Nezávodí, nebojuje.
To jen my ji dáváme podobu, kterou nezasluhuje. :)
12.10.2020 05:01:06 | Now
Láska..když JE,
pak se smíří se vším
..my to nazýváme bojem
..pravda je, že bereme vše
...tak, jak nám to život přináší a čelíme mnohým překážkám
..protože jí vnímáme a víme
...ale oboustranně a bez výčitek
..Buď JE nebo není.
Moc TI děkuji milý Nowe.:)
12.10.2020 09:09:58 | jenommarie