Vir tu s námi do nekonečna nebude.

Vir tu s námi stále nebude, jednou spadne jak podzimní listí a shnije,
a přes to vše pro lásku tvou srdce mé stále bije.
Život je o štěstí, smůle či o osudu?, jak dlouho ještě každý z nás bude žít?,
přes veškeré útrapy se málo komu chce odejít.

Odejít, to se lehko řekne, však nemusíš mít žádné strachy,
tam za řekou Styx nebudeš potřebovat žádné prachy,
tam nebude bolest, žádná negace, žádné shnilé listí,
tam se všechno krásně blyští jak čirá studánka, neboj to není pohádka.

A tak i kdyby přišla ta s tou ostrou kosou, život tvůj i tak ti nevezme,
budeš volný jako papoušek v pralese a budeš žíti i třebas v jiné dimenzi,
tam jistě čistou Lásku zříš, neboj, pojď, pojď ke Světlu blíž.