Ta špindíra odvedle

„Podívej se milý muži,
sousedka své prádlo suší.
I přes okno člověk vidí,
špatně pere, ať se stydí!"

Není možné, další den,
„podívej se muži ven!
Zase prala, jedna špína,
fleky jako z dalmatina.“

Hořekuje dlouhý čas,
po řadu dní, stále zas.
„Ty svoje hadry, vážení,
snad pere v lázni bahenní!“

_____

Však jedno ráno se to stalo,
prádlo krásné bez flíčků,
se na sušáku zabělalo
v řadě čistých kolíčků.

„Rychle muži poběž sem,
podívej se se mnou ven!
Trvalo to věčnost snad,
konečně už umí prát!“

_____

„Dnes o něco vstal jsem dříve,
proto má již prádlo bílé.
Prozradím ti paní má,
že okna tvá jsou umytá…“