Konec oběti

Konec oběti.

Nechávám tu dobu ve které mě život tvořil, teď už si chci život tvořit sama,
nechávám tu dobu, kdy ty si se mi dvořil a některá omezení bořil, bohužel si jich zase spoustu vystavěl a bolest našich duší a těl propojených až moc dlouho na to, aby se to dalo déle snést.
A tak se vracím ze svých cest, ze svých cest sama k sobě a to co zřím je, že už sem nepatřím, nepatřím k tobě.
Tím nechci házet všechno na tvou hlavu a stojí-li to za úvahu, tak i já svojí vinu mám, nejsi v tom sám, nechávám tu vše staré. Nechávám tu vše staré, včetně bolesti zad, mé nemocné já i višňový sad.