(Z)tesklivá

Sbírka: (S)hluky slov

 

Hned vedle skutečnosti,

jen malý kousek za ní,

mám mlčenlivé přání.

Jak patetické… Ani

 

 

v tom, čeho mívám dosti

se často nedostává.

Snad usměvavá, hravá,

i tak mi klesá hlava.

 

 

Po odeznění zlosti,

kdy význam slov se ztrácí...

Co zbývá? Prostě přát si

a hledět vzhůru. Přeci

 

spád pochybností svírá.

Prý napomáhá víra.

 

 

Pár kroků od radosti

již dlouhé věky čekám.

Jsem stínem bez člověka.

Dál svět si kvapně spěchá

 

a se mnou vše se míjí.

Máš radu? Pověz. Chci ji.

 

Když nevíš, stačí přijít.