vše může být ještě
jinak
a o tom to vlastně je
sahal už po pravdě
a všude samá suť
co vlastně existuje
co je skutečné
rozbitými okny
prosvítalo slunce
byla to snad přilba
vojáka
možná vztahující se
dětské ruce
ke komu
po čem
ptal se
sám sebe
cožpak jsem jediným
kdo to vidí
čísi smrt
nemohl říci
že by až tam někde v dálce
bezúčastně
neosobně
zahřmělo
... až tam někde v dálce ...
25.04.2021 13:06:18 | Marcella
... děkuji ... Z
25.04.2021 20:47:01 | zdenka
Silně zahřmelo.. těžko smaže i když se vrátí zdráv.**
21.04.2021 10:16:01 | jenommarie
i to ... může být otázka ... úsměv.Z
21.04.2021 16:10:45 | zdenka
:);) úsměv i k tobě milá Zdeničko *
21.04.2021 16:39:25 | jenommarie
..aniž by se blýsklo na časy...ST* :-D*
21.04.2021 09:44:48 | Frr
dávám nám ... lidstvu ... naději ... úsměv.Z
21.04.2021 16:11:30 | zdenka
Někdy si říkám. Je dobře, že znám smrt jen od vidění. Ale jak ji můžu zároveň - jen tak, bez zájmu přehlédnout.
Myslím, že Tě rozumím. Budoucnost rádi vidíme, jako zářící bílou plachtu. Ale k čemu, když nám vládne zlověstné bezvětří.
20.04.2021 23:55:53 | šerý
snažme se alespoň ... být pro druhé nádechem... úsměv.Z
21.04.2021 16:12:51 | zdenka