Kapka dešťová

Jednou jsem takhle kráčel,
za humny, kolem vrat,
déšť mi nohavice smáčel,
já zůstal tiše stát.

Jen kapka dešťová,
Po tváři mě hladí,
upřímná, laskavá,
Až dech se tají.

Pramínky z kapek,
po těle stékají,
chladný mají dotek,
chytit se nedají.

S sebou si odnáší,
strasti a špínu,
jednou snad vyléčí,
z života kocovinu.