Duše temná (covidová)

Anotace: Část A byla psána jako reakce na dnešní dobu-covid, část B byla reakcí na synovy poznámky, že to s tím básněním přeháním :-), má to i hlubší rovinu, ale to ať si posoudí každý sám.

A

Od věčnosti do věčnosti duše s tělem tančí.
Ten tanec někdy vášnivý je, někdy pomalý snad plouživý.

Poslouchej mě člověče, ta duše to jsi ty a já, to jsme my. A to tělo, to naší vládci jsou,
podle hesla rozděl a panuj kralujou.

Já svobodný jsem, tys svoboden,
přesto jak lvové bijem o mříže
a hledáme další potíže.

Jsme jako hlupáci, snad ze strachu lenosti či hrdosti nejsme schopni nahlédnout do jiné bytosti a bránit se chtivosti.

Vzchopme se, však jednou duší jsme,
respektujme jiné, ale braňme se.
Braňme se tomu zlu rozumem, láskou a se ctí,
ať duše má temná, krásná a tajemná vyjde vstříc sama sobě, světlu,
ať stále s tělem tančí,
od věčnosti do věčnosti.

B-trocha repu, zvuk si domysli

Hej hej, dnes synátor mi řek,
že mý rýmy jsou prej fejk,
že prej romantik sém.

No tak dobře vole
dáme trochu repu,
se tady z toho klepu,
tak jinak to řeknu.
Hej hej se z toho neposer,
slunce svítí na kebuli všem.

Dámička se strachy klepe,
prej fčelku chce,
jinak z domu nevyleze.
A ten týpek vodvážnej je,
prej maska svobodu mu bere,
ať se z toho neposere.

Ty debile a pusinko,
zamyslete se malinko,
pro všechny a proti všem tu jsem,
jen mrtvý ryby plavou s proudem.

Chce se mi říct ještě hodně věcí,
ale byly by to další kecy,
a ty kecy slyším vidím všade,
už mi z toho asi hrabe.