Nad Bedřichovem se mraky řadí,
jen měsíček s pastýřskou holí
v nich stříbrnou líc chladí,
jež ho z věčného svitu bolí
Luna s ostře řezanými rysy,
jíž mraky hyzdí kulatou tvář
na nebi z tenkých nití visí,
aby utkat mohla stříbrnou zář
Když si voda a nebe rozumí
modrá barva kolem nich hýří,
jen vítr před domem zašumí
a odnáší mraky,jako chmýří