Na hraně

Když duše víc bolesti pojmout nedokáže

a nemůžeš se vůbec nadechnout ,

když visí bezvládně Tvé silné paže, 

co přáli by si jenom tebe obejmout...

Když bolavé je každé ráno, 

kdy přeješ si, aby vše byl jenom sen,

pak na otázku zda šťastný jsem odpovídám ano,

že ty šťastná jsi ,z toho i já šťastný jsem,

svým způsobem...

Když polapen jsem v sítě v tomto čase, 

chci vyřknout kouzlo,že se navždy proklínám,

už vyhasínají ty tóny v mojem hlase,

pak svoji misi chci už skončit tady

a prosbu Jemu ke hvězdám pak posílám...