Podvečer

Podvečer

Podvečer v ložnici zašeptal na ticho

slova kopců, křivek a snů.

Dal jsem ti sbírku mé poezie na břicho.

Dočtu stránku, pak den zhasnu.

 

Ale ty! Jenom ty utíkáš.

Láska páchne tvojí krví.

Abych den zhasnul, odmítáš.

Čti dál básně, smutně povíš.

 

Moje dívko, slečno ženo

ještě není zataženo.

Ještě máme čas,

než nám zbledne jas.

 

Nechci, ne! Raději budu číst

tetování ve tvé hlavě.

Nazpaměť sebe se naučit

nejde - jde to. Tep mi zvážněl.

 

Tepe tu naději básníka

múzo rudých vlasů a snů.

Podvečer spolu nás zamyká.

Tak pojď, zítřek dneska zhasnu.

 

Moje dívko, slečno ženo

ještě není zataženo.

Ještě máme čas,

než nám zbledne jas.

 

Autor Xardas, 12.01.2022
Přečteno 51x
Tipy 9
Poslední tipující: Iva Husárková, šerý, Psavec, Petr27, Sonador
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

nádhera :)

12.01.2022 16:06:44 | Petr27

Děkuji. :)

12.01.2022 17:18:20 | Xardas

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 | Facebook, Twitter