Polibek

Polibek

Kdysi, kdysi, ne dnes, kdysi

hlídaly mě městské krysy;

dravé, nahé, smutné, mrtvé.

Kdysi duše byli pusté.

 

Ale jsou již zimou skrytý,

léto je však nedopitý.

Vpilo se ti do úsměvu.

Schoulené je v pouštním sněhu.

 

Z toho písku do mé vany

ztráty tvoří karavany.

Míří chodbou po tmě - tiše,

i když tebe neslyší tě.

 

Ptají se mě kde mám ženu,

proč se nocí nerozhlédnu?

Proč jsou prázdné letní scény?

a já nejsem políbený.

Autor Xardas, 16.01.2022
Přečteno 96x
Tipy 7
Poslední tipující: Sonador, Iva Husárková, Psavec, mkinka
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí