Zkažený

Jsi zkažený až do morku svých kostí
Temný rytíř, co nocí projíždí
Sbírá duše svou šarlatovou mocí
Tiskne je, dokud krev z nich neprýští

Té horké krve pak nabereš mi pohár
Až toužím jenom z něho pít
Jsem pro tebe jen jedna z mnoha
Prý noc tě volá a tak už musíš jít

Z tvé zkaženosti ve mně zůstal otisk
Ten kousek tebe žhne mi v duši dál
Hoří tu cesta, stopy koňských kopyt
Tak se mi zdá, že ses přepočítal

Teď zkažená jsem do morku svých kostí
A temný rytíř, kamkoli chce koně vést
Tak nakonec se ke mně vrací
Tvá zkaženost tak přijímá svůj trest.