9/2

Anotace: 0% inspirace na název

Teplota klesá ve vzduchu,
základní kámen usíná,
sloup jen zůstává potichu,
třese se, ale nepadá.

Vidíš to, co vidím já?
Cítíš to, co cítím já?
Vždyť se mi to jenom zdá,
ráno se vše jinak má.

Jen ticho a kámen to nezvládá,
sloup ochlazuje teplou zimu.
Dál ticho a kladívko dopadá,
mlha zakrývá všechnu vinu.

"Řekni mi, co vidíš a co cítíš?"
Proč? Proč, proč, proč? Nepředstírej zájem!
Neuvěřím, jak vážně to myslíš,
proto je zbytečné, jak jse mámeě.

Ale kámen leží, praská, padá
a mlha houstne, stojí, chrání,
jak rozsudek kladívko hlásá
a city oba zas jen tají.

Jak stát, co držet, kam hledět?
Jak vybrat a jak se nést a co dál?
Tak můžeš mi to povědět?
Ticho! V té mlze se nemusím třást.

I když nevím, není to skutečné,
vše, co dělám, bude jen dalším snem.
Vím, jak odporné, hnusné, otřesné,
proto ztichni nebo pryč všechno vem.