Anotace: Báseň Kéž bych tak je ztišeným bilančním monologem muže, který už nelituje, jen bilancuje. Každé přání se mění v přiznání únavy, až po konečné: „kéž bych tak mohl, kurva, přestat už o tom psát.“
Kéž bych tak věděl, jak se k ženám chovat,
ušetřil bych si tím jistě spoustu problémů.
Kéž bych tak věděl, jak vztahy navazovat,
a kéž bych porozuměl trochu i sobě samému.
Kéž bych tak alkohol nikdy neokusil,
a kéž ani tabák hořící nevdechl do plic.
Kéž bych tak v opilosti tolik nerámusil,
a kéž bych si žil — nikdy nic nechtíc.
Kéž bych tak mrtvé mohl z hrobu vracet,
ty náhle zemřelé bych nechal déle žít.
Kéž bych tak měl znovu svých dvacet,
a kéž bych mohl zase volně do světa jít.
Kéž bych tak mohl všem lidem poděkovat,
některým, vskutku bylo dobré, po boku stát.
Kéž bych tak nemusel je všechny ochraňovat,
a kéž bych tak mohl, kurva, přestat už o tom psát.
Kéž bych jenom tak věděla
jak svět mnohem lepším učinit,
v čarodějnici bych se změnila,
zlobu v lásku mohla bych proměnit...
27.03.2022 17:32:22 | Emily Říhová