Nevyluštěná hádanka

Toužím netoužit

nad hvězdným nebem kroužit

v krůpějích potu se svíjím.

Na konci kapitoly

odklidit prach z mých vlásečnic

a nechat vykvést jednu z posledních slunečnic.

Naději odvál ranní vítr

a tvé doteky nezapadají do sebe.

Je to jako špatná skládanka

nevyluštěná hádanka

a mé nitro jako plná poštovní schránka.

Nevyřčena slova a já padám někde shora.

Zesilující tóny a šrouby do hlavy

každý vlastní zdi vlastníkem

v životě přehlédnutelným milníkem.

Za stínem našich minulostí

skrývá se strach z budoucnosti

za vším típnout cigaretu a nechat světu…