Když Tvoje očí mlčí, říkají...

Když Tvoje očí mlčí, říkají,
tou krásnou barvou kávy,
přijď ke mně večer potají,
pro sladkou chvíli slávy.

Když Tvoje oči mlčí, říkají,
zavřené či rozzářené smíchem,
přijď, vždyť srdce netají,
se, tímto lidským hříchem.

Když Tvoje oči mlčí, říkají,
zpod řasenkou malovaných víček,
přijď, prosím, snad ledy odtají,
pod horkostí mých líček.

Když Tvoje oči mlčí, říkají,
zklamané chováním mým hrubým,
přijď, a chceš-li, sleduj z povzdálí,
jak směle oddávám se druhým.

Když tvoje oči mlčí, říkají,
zkrápěné slzou mého oka,
přijď, a slovem laskavým,
odežeň Tvého soka…