Úlomky ženy

Ty úlomky ženy
ze kterých se skládám
tříští se zase
jednou

na kusy

jen polámaná pírka
v křídlech, co nelétají
chvějí se zimou
neznají pohlazení

fragmenty duše
zraněné více
než nemocné tělo

ztrácí se v ozvěnách
vlastního křiku
… němého, jistě…
neobtěžuje druhé

s nasládle hořkou
pachutí víry
dokola věřím,
že jednou

bude líp…