Joao, ještě nedočetl

Joao, ještě nedočetl

Anotace: In memoriam* (Po úpravě.)

 

 

 

 

Podzim matných rán

vítr honí se za ocasem

oceán zvedá chladné kyčle vln

  zarputile hýl u náhrobku tají

potrhaných nocí

hedvábných punčošek dam z Machia.

 

 

 

Rubínovým obzorem pulsuje maják

na opuštěné pláži půjčovna, chatrč

 vně zimomřivě schoulené slunečníky

u zápraží v potrhaném svetru

prodavač stínu

šlachovitý stařec João

naposled jí koláč bola a dopil chladné kakao.

 

 

 

---

 

 

Jaro topoří zeleň

 dálav snesla se hejna turistů

těch lelků s žízní po moři

všude povyk, ticho v nouzi

  čelu břehu vlna vrásky hladí.

  

 

 

Na dveřích chatrče petlice

a piercing zámku… bdělý kov

slunečníky mají na kahánku.

Samotě, od bolesti oproštěn

vystoupal João

  strmým modrem bez návratu.

 

 

 

Písku pláže pobřeží

jak artefakt z vanitas

trčí slepé brýle

vedle rozevřená kniha Hemingwaye

Stařec a moře.

Větřík plný píle

 v nedočteném díle listuje si

… není sám.

 

 

Záhonu korálů oceánu

rozevřel se klín

  nostalgií na břeh nahlíží

 Marlína modraví stín.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor šerý, 12.04.2022
Přečteno 329x
Tipy 41
Poslední tipující: La Suneteto, Stanislav32, básněnka, jenommarie, Jarunka, Iva Husárková, zdenka, Kaj, Dejvis, Lexi, ...
ikonkaKomentáře (34)
ikonkaKomentujících (17)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Parádní obrazy. Úplně je vidím.

22.05.2023 09:18:05 | La Suneteto

Vítej, můj věrný Příznivče.* Zdejší dílko mě hodně potrápilo a několikrát jsem jej musel přepracovat. Zejména díky účastné matce, pro kterou to bylo věcí rodinou-osobní. Až o této verzi řekla "no, tohle už ujde!"
Tak jsem rád, že jsem v tobě povzbudil představivost. Děkuji*

22.05.2023 12:58:43 | šerý

Já mám jedině potrhaný punčocháče jestli ti to teda nevadí? :-)

26.08.2022 23:06:44 | básněnka

Já nic, já muzikant. To o Joaovi. Ač byl kmet uspokojil Ženy, jejich očí četl, nazpaměť.
Punčocháče tolik svůdné nejsou... nemají krajku a když vyhlášená pohotovost, tak "zdržují... "
Děkuji. Jsi duchaplná a pohotová. Prima*

27.08.2022 00:24:22 | šerý

Jsem mezi Tůristy
lačním po móři
odpoutávám se z davu
v lehkém pestrobarevném pareu
s kloboukem proti slunci
jen tak si popovídat
s místním moudrým starcem
byť neumím jeho řeč,
stačí mi do očí mu pohledět
má je hluboké jako oceán
ach jsou tak čisté
jako duše poutních míst
člověk by se v sochu proměnil
a zůstat s pískem
pro vděčnost jeho pohledu
a hloubkou danný okamžik.*
Vtáhl jsi mě do svého příběhu..
ať odpočívá
na nejkrásnější pláži nanebevzetí.
Moc hezkou vzpomínku
jemu věnoval si.*
..
Mám skluz u TEBE i jinde
a o to víc si vychutnám.:)
Krásný den Šeráčku* M.

22.06.2022 10:15:33 | jenommarie

Oh, krásně jsi podala* Je pěkné, když autorovovi ses vtáhla do děje. Joao byl sice prostým, ale dobrým člověkem. Život měl velmi rád. Za mne toho člověk po sobě nemusí zase tolik zanechat. Postačí trvalá a vřelá vzpomínka lidí, kteří ho měli rádi* Děkuji, za tvůj pohled Marie*

22.06.2022 12:29:24 | šerý

A já TI děkuji též milý Šeráčku *
přesně tak to JE.
Člověku zůstane v milé vzpomínce srdeční. Vůně, gesta, povaha, hlas, pohyb,
zvyklosti, milý úsměv. Je v nás navždy zapsán..s láskou.
Žel,i když život rozhodne jinak.
Jsme rádi i za ty chvilky a tu možnost, kterou jsme měli
a součástí zůstávají..ve vzpomínce, v srdci;).

23.06.2022 09:00:50 | jenommarie

Krásná báseň, která se mě dotkla každým Tvým veršem milý Šerý. Vykouzlila vzpomínky, které mám ukryté hluboko uvnitř sebe.
Záhon korálů oceánu....nádherné doveršování celé básně.
Vím, skromná jsou moje slova,ale o to víc bohatá Tvá báseň.
Děkuji za krásný zážitek po celodenním shonu.

01.06.2022 20:36:00 | Jarunka

Přijemné zjištění tvé přítomnosti. Zároveň mám radost, že sis přečetla a báseňka se ti zalíbila. Zdravím a velmi děkuji Jarunko*

01.06.2022 22:27:03 | šerý

s přílivem nahlédne… úsměv.z

25.04.2022 21:12:49 | zdenka

Děkuji Zdenko, za prima přítomnou vnímavost.

25.04.2022 22:28:30 | šerý

Krásné!

25.04.2022 16:33:23 | Kaj

Děkuji, Kaji. Jsem rád, že sis přečetl.

25.04.2022 22:25:05 | šerý

Vracím se do starých časů, co mi jsou blízko k srdci. Vskutku k vlně vlnám ** Líbí moc

24.04.2022 21:18:42 | Dejvis

I Ty, Dejve, jsi pro mě šplouchl příznivou vlnku. Jsem opět rád, že sis ku mě klikl. Děkuji*

24.04.2022 23:31:02 | šerý

Vracím se sem několik dní. Vždycky chci něco napsat, protože se mi to moc líbí, nějak se mě to dotýká. Je to tak plastické a autentické, že cítím na jazyku slanou chuť větru a slyším, jak vlny dorážejí na břeh. Všechno, co mohu k tomu napsat je málo. Jsem absolutně unesená

18.04.2022 23:14:14 | Lexi

Už v mém komentu níže - u Jirky, projevuji radost k vnímavému čtenářovi. Stejně tomu nasvědčují tva slova, Lexi* Jsem polichocen... až jsem z toho v rozpacích. Ale moc Ti děkuji za přízeň, a že jsi ku mě nahlédla. Vážím si toho.*

19.04.2022 00:30:37 | šerý

Milý Šerý, spatřit Tvá slova je jako vidět obraz, vnímat Tvůj příběh znamená být jeho součástí, cítím tu moře, pokoru a lásku k životu. Děkuji za možnost nahlédnutí. Tys laskavý průvodce slovem

18.04.2022 22:33:59 | Akrij8

Však vím Jirko, že jsi empatický a vnímavý k poezii* Je prima, že jsou zde takto nepovrchní čtenáři. Udělalo mě radost, že ses dokázal tak do reálného motivu básně vcítit a líbilo se. Jsem Tebou potěšeným*

19.04.2022 00:19:17 | šerý

Milý šerý, to není šrapnel, to není bomba, to není konvenční, to je atomové. Vodíkové. Čtu to počtvrté a stále nacházím věci. Vlna vrásky hladí. Máš básnické oči, to je možné závidět. Ta kočka u okna vidí zajímavé věci. Máš básnické i uši. Nezávidím, přeju. A gratuluju.

18.04.2022 22:20:38 | Kaprikorn

To je skvělé, že se líbilo, Kaprikorne. Je prima, že jsi ke mě nahlédnul a přečetls. Díky*
Ta kočka na mém profilu, je vlastně kocour a jmenuje se Casanova. Jak jinak. Vyhlíží sousedovu a "svojí kočku" Minku.

19.04.2022 00:10:12 | šerý

Na pohárku hořkosladce. Vzpomněl jsem si poté na první řádky jedné básně od Yeatse, které, omlouvám se, musím nechat tak jak jsou. Totiž pod prstem překladatele se drolí. Začínala takhle: 'I am worn out with dreams/A weather-worn, marble triton/Among the streams'

Ohlédl jste se vlídnou vzpomínkou, pane, a ony hořkosladké smyčky máte už v ruce jako svévolé črty kaligrafie. Radost.


Tak zase příště.

15.04.2022 01:30:06 | Nevyhledáš

W. Yeatse tvorbu, zase tolik neznám. Jen pamatuji, že drahnou dobou jsem četl nějaké jeho eseje - už nevzpomenu titul.
Hm, jsem si tak nějak přeložil z Ang. "O vyčerpanosti sny a červu počasí. Mramorovému tritonu - ústech pravdy." Jistě je to autor pozoruhodný. Asi zajdu do knihovny k zapůjčení některého jeho díla... dovzdělání neuškodí :-)
Jsem potěšeným, že jste zde se mnou sdílel. Mnohokrát děkuji.*

15.04.2022 15:47:22 | šerý

na tohle nemůžu napsat nic jinýho, než - chmmmmmmm! moc... moc*

13.04.2022 09:11:02 | Sonador

Mám radost z Tvého komentáře a milé přítomnosti - to jsou moc moc, bezva hosti*
Děkuji.

13.04.2022 22:16:01 | šerý

...dojmy je těžký komentovat slovy...;-)ovanula mě lehká bríza a vzpomínka na moře...

12.04.2022 15:45:35 | Marten

Díky, Martne. No abych ti řekl popravdě. Ta moje jarní touha po moři už tak rozvodněná, že mi z toho šplouchá na majak.
No snad...

15.04.2022 13:56:17 | šerý

...jo, jaro je tady...;-)vnady nemaj vady..."touhy prchavý jsou, sny nám do očí lžou"...taky mi už hrabe z tý jarní brízy...mízy jdou do krízy...od snění není daleko k rozvášnění...

15.04.2022 16:02:40 | Marten

:-)

15.04.2022 16:09:34 | šerý

A je to tu! Pamatuješ, jak jsem tehdy psala, "možná, a to nejspíš, to na jaře budu číst úplně jinak a ve verzi 3, která zúročí předchozí". Tak k tomu ti Kájo napíšu vzkaz, ať zdejší literární prostředí nezapleju svými pocity. Snad nebudu opovážliva, když napíšu, že tvůj styl mi vlezl pod kůži a prvotní má nejistota tě v básních číst, ze mě padá. Myslím však, že instinktivně jsem na stejné vlně přečetla i verze předchozí, jen měla o sobě víc pochybností. Ale toto není o mně. Toto je o tvých kořenech, a ty se k nim vrátíš! A já díky tobě se přes oběd hřeju na lavce s takovým bonusem, blankyt a tvá poezie.

12.04.2022 13:12:50 | Vivien

ŠEŘÍKU ŠEŘÍKU...ACH ICH ououwey....jak asi víš, od dětství prahnu po moři-chtěl jsem kvůli tomu emigrovat někam do zemí přímořských-nejlépe jižních....ale bál jsem se, že by se mi stýskalo po rodičích.....a tak jsem letitě uprdelen v Čechii a o moři jen sním (Ach moře moře..zbývá mi jen po Tobě hoře..)
BARDE MILÝ, NAPSALS PŘEKRÁSNOU BÁSEŇ-teď hned si ji jdu uschovati mezi nejlepší nězabudné...... GOOD NAVIGATION AHOY***

12.04.2022 11:39:24 | Frr

To je bezva, jestli jsem se Jiří, trefil do tvého vkusu poezie i moře. To je mi líto, že ses nikdy nepohoupal na mořských vlnách. Já nemusím zase tolik cizinu. Ale jak se zmiňuješ "Ach moře moře..." Ale co ty víš, ještě třeba někdy... Já k němu mám respekt. Chovám k němu obdiv a radost k jeho nekonečnému šumu poezie.
Moc díky a zdravím Bojovníku*

12.04.2022 12:53:28 | šerý

Máš takový vzláštní styl, tedy na mě. Ale zajímavý

12.04.2022 03:06:20 | Protos1182

Paráda že jsi nahlédl, Prothosi.*
Je to o mém rok zesnulém strýci a tak jen taková reálná vzpomínka, jak chudý a přesto bohatý životem odešel.
Píši zvláštním stylem? A proč ne? No, už je to u mě tak nějak mentálně dané, ten os. pohled - výpověď o světě. Tak snad alespoň nenudím :-)

12.04.2022 12:27:04 | šerý

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí