Bez tepu v temnotě,
bez dechu v samotě,
roztroušená v každé části vesmíru.
Bez duše,spálená mrazem,
ulehám na zem.
Necítit chlad,
po Tobě hlad,
nemyslet,neexistovat.
Stojím tu nahá,
snad nejsem v tom sama,
snad nespálí mne mráz,
snad zahalíš mne včas,
snad jen pocit spojil nás,
se kterým jde všechno snáz.
Jsou obdobně s vírou lidé, vůkol tebe. Otevře se nebe a lásky po kapkách. Nech se promáčet a přikusuj svěženek. Bez obav. Budeš otylá krásou.*
12.05.2022 00:51:51 | šerý
Prožila jsem každý Tvůj řádek... Krásně napsané :)
12.05.2022 00:03:10 | Narra