Na rozloučenou

Je toho tolik,
co bych chtěla říct.
Možná až moc,
možná skoro nic...

Bylo tolik věcí,
co mi srdce rvaly,
tolik žalu a bolestí,
kdy mé slzy řvaly.

Hodně nepochopení,
křivd, nenávisti, pomluv.
Pro to už ale místo není.
Jestli ještě něco máš, tak mluv.

Už mě to nebolí,
ta bolest je dávno pryč.
Láska mé rány zahojí.
Mám od nové komnaty klíč.

Tímto každému,
vždyť i tobě člověče,
odpouštím proti mně vinu.
Už žádné otěže.

Mám teď pokoj v duši.
Přijdou nové zítřky.
Slyš, kdo má k slyšení uši:
,,Milujte se navzájem."

Milujte se tak,
jak jsem se snažila,
milovat i já vás.
Snad jsem tak správně žila...

V každém,
se snažím vidět krásu.
V každém,
v jeho duši, těle i hlasu.

Proto vás prosím,
nebuďte smutní, neplačte.
Všechny vás v srdci nosím.
Jednou se opět shledáme, to mi věřte.