Je mi dobře na houpačce

Anotace: ... přesně tak akorát.

"*"

"***"

Zas je dobře.

Čtu si.

Kos tahá žížalu ... u keramického pítka.

Za křemenem (ve tvaru srdce) vykukuje kytka.

Je hodně ... pozitivní ráno.

Všude kladná energie.

Žádný sen.

Realita.

Dva tesaříci (ona i on) se slunní,

na pařezu "co nebyl vykopán z pouhého rozmaru" před deseti lety.

Nikomu nepřekáží ... víc než pohledům náhodným kolemjdoucích.

Však se tetelím ... blahem.

Před očima ... svědků z traviny.

Jejichž totožnost ... není na žádném dokladu.

Nepotřebují ... rodný list.

Nepotřebují ... rodné číslo.

Nepotřebují ... vysvědčení.

Žádné známky.

Dnes ráno mě ... dělají šťastným.

Jako sýkorky ... co zahnízdily.

Jako velký mravenec ... uprostřed skalky.

Bere si ... zase své.

Velkou housenku motýla.

Bez výučního listu.

Bez maturity.

"***"

Polil jsem si ruku ... studenou kávou.

Kráčící neposekanou trávou.

Bílé koule pampelišek ... se mi smějí.

Cha ... Cha ... Cha

Jsem jediný ... co je nechal žít.

Pro semínka na bílém padáčku.

Pro jejich krásu.

Pro jejich další pokolení.

"***"

Jen kapky černé kávy se smetanou.

Tečou dál.

 Tou záplavou ... modrých zvonků.

Kvetoucích azalek.

A poslední žluté pampelišky.

Rododendronů.

Plnokvětých tulipánů.

Šťovíčků a jitrocelů zelených.

Téměř až do půlky lýtka.

Jediná kytka a rostlinka se nemusí bát.

Motorového šílenství.

"***"

Voda přestala téct proudem.

Studánka pomalu ztrácí jiskru v oku.

Tak hrozně moc ... jak se zrcadlí má tvář.

Leknu se.

Jen přiměřeně věku.

Přesně tak,  jak by se měl leknout každý.

Měl či měla, když nechodí na botox.

Ale taky proč.

Proč se leknout ... mnohdy víc.

"***"

Třeba po oslavě ... catých narozenin.

Všude (v zákrytu) prázdné lahvičky.

Vincentky, Natury ...

I další desítky značek.

Bez patřičné reklamy ... pro čtyři mušky.

Spíš nedospělé mouchy ... na kraji stolu.

Co ochutnávají i oranžový experimentální

a hlavně dost divný ... mrkvový dort.

Bašta pro králíky.

Nebo zajíce.

Nebo pro přátele ... co večer raději prchají.

Prchají ... kamsi.

Z přesvědčení o své pravdě.

Za mastnou a tlustou klobásou na grilu.

(Již dávno nad ránem vystydl.)

I bůček pro dravce.

V mém ... království.

"***"

"*"

"***"

Absolutní ticho.

Ráno.

Klídek.

Dopoledne.

Piááánko.

Housličky.

Rajská pohoda.

Dvě hodiny spánku ... pod dekou na terase.

Z borovic ... co vítr loni vyvracel.

S úsměvem (i výstřihem) ale naproti.

Skoro na dosah ruky.

Odpočívá světluška.

Vím, že občas přichází k lidem.

Vím, že je vzácnější než duhová víla.

Vím jen ... že jí nelze snadno spatřit.

 

Hvězdička spadlá z nebes.

 

Zatoulané malé Sluníčko.

 

Lýtko opálené.

 

Tričko naruby.

 

Ramínka ... až kdesi vzadu.

 

Dlouhé vlasy v obličeji.

Černé.

Růžová barva ... květů krajky.

 

Pssssssssst.

"***"

"*"

"***"

Na stole stojí rajská.

Spíš pokus o boršč.

Vonící úplně jinak, než konvalinky ...

všude kolem kmene červeného javoru.

Voní směsí koření i zeleniny

a chutná po grilovaném žebírku na medu.

Jen lžíce ... zakysané smetany chybí

a chuťové pohárky vystřelují salvy,

do mlaskajícich rtů.

Do odpoledních hodin.

 

Stále spí.

 

Tvrdě.

 

Bez jediného pohybu.

 

Ten bezstarostný spánek jí závidím.

 

Jak závislák kapku na dně prázdné lahvičky.

Pofukuje vánek.

Sem tam se pohne list na magnólii.

Ticho jak ... v kostelíku.

V márnici za vsí.

"***"

Ráj ruší nepatrně kohoutek.

KAP ... KAP ... KAP

Loužička na stole.

Na zemi.

Na mozaice z oblázků.

Na drobném kamení.

Spíš louže.

Malé jezírko na čvachtaní.

Pro bosé nohy.

Jen po kolena na brouzdání.

Jen na tři tempa.

Bez plavek.

Bez ostychu.

S malými diváky v trávě.

S ptáčky v koruně stromu.

S motýli na květech kopretiny.

Jak zvláštní a podivný je svět.

"***"

Houpačka žije dál svým životem.

Třeba včera večer.

Mohl jsem všechno uložit.

Mohlo vše zůstat ... kdesi schované.

Před zraky náhodných čtenářů.

Nebo i známých a milých přátel.

A bylo by to ... vlastně dobře.

 

Jenže, dnešní den je určen pro radost.

Pro radost ... všeho co žije.

Někde tam hluboko v nás.

Někdo si již zpívá ve sprše.

Slyším jeho hlas.

Známá melodie.

Písnička od ženy bílé ...

a z trouby jí syčí plyn ?

Nevím ... uvidím.

Zda oblak dýmů zastíní den.

Den plný ... energie.

"***"

Den plný ... světla.

Možná se spletla.

Plyn je vzácný.

"***"

Před chvílí.

Před pár minutami ... jsem si koupil housku. 

Pouhou houstičku na chuť.

Chtěl jsem zapomenout ... na včerejší dort.

Jenže, ráno vidím všude všechno oranžové.

Proč né růžové.

Na trhu menší ... mandarinky.

Akorát do dlaně.

Pak velké ... pomeranče.

Skoro větší než pěst v boxerské rukavici.

A pak i dva obří ... melouny.

V oranžovém tričku.

 

Ještě, že jsem si vzal sebou sluneční brýle.

Velká radost.

Jak pro koho.

Když to chceš ... tak to máš.

 

Děkuji

a dort ze včerejšího odpoledne ...

Nemohu celý ... sám sníst.

Menší to radost.

Přeci ho nevyhodím.

Mrkev bude dražší než.

Třeba ... zrovna teď hádám:

"Silikon ?"

"***"

Radost mám velkou.

Že Slunce na nebi.

Hřeje mě.

Mezi trojlístky v parku ... však navíc !

"***"

Našel jsem jinotaj ?

Ale nechám si ho ... asi na jindy.

Protože obkroužím ... část svého mládí.

Své vzpomínky.

Uprostřed fontány pocitů štěstí.

"***"

Vidím malé dítě.

Vlastně dvě děti.

Bez dohledu.

Naslouchám a kochám se.

"***"

Z radosti na pískovišti ...

Kde Alenka s Jirkou si vypraví:

 

"Maminka byla tancovat."

 

"Ta moje taky ..."

 

"Moje maminka ... mě má ráda."

*"Ta moje taky ..."*

"Já až budu velká, chci být taky maminka."

"Já taky ..."

 

"To přeci nejde ... jsi truhlík."

"Já nejsem květináč."

V očích pláč.

A již se objímají.

Již si pusu první ... na pískovišti dají a další.

Ona a on.

Budoucí královna.

Budoucí šašek.

Ve hře život.

Jak krásný a podivný je dnešní dopoledne.

 

"***"

V práci se evidentně nenudím.

Ani to nejde.

Jeden telefonát za druhým trhá niť.

 

 

 

 

Právě teď se omlouvám :

 

Další

 

pokračování již ukládám ... 

 

a) K medu.

b) K ledu.

c) K vodě.

d) K Tobě.

e) K životu co žijeme.

f) K jedné plavovlásce.

g) K VÁGNÍ.

"***"

HOUPAČKA SPADLA

RADĚJI NA ZEM

"***"

Kdo se zastaví.

Dobře ví ... jak se pohoupat.

I bez ní.

"***"

"*"