Návštěvnost
Prázdná košile
Prázdná košile
Říkals, že houpám boky
jak na stopkách jablky ve větru
jak budu plodná
teď trpíš, když nesklidils
ovoce z mého těla.
Pamatuješ na rozepři
zda jméno Zuzanka či Rút
zavál mráz do závětří
teď kleslé mateřské prsy
kojí leb smrti.
Odešels s mými vnitřnostmi
zůstala mi jen pleť a kloub života
uchu z řečí maz
že žena stvolem těla krásné rostliny
poutí věku sestřelené, vybledlé růže.
Svědím a ty do krve rozdrápán
odešels znehybnět u pramene řeku
horstvo nechat plenérem proskočit
jsem v tobě zpříčenou třískou
nedomykáš.
Zbyla mi po tobě prázdná košile
na niti uvolněný knoflík
dopíjím životní promile
dívám se vzhůru… tam dálavách
po akné z černých nocí
nebeských jam.
Komentáře (60)
Komentujících (25)
Doporučit
TiskŽena stvolem těla krásné rostliny poutí věku sestřelené, úžasné. A není první, a ani poslední, doufám a ptám se tě, brachu, nedočkavě, kdy přibudou další texty. ! ? !
29.09.2023 04:51:33 | Matahaja
Jsem opozděn z cest a tak se omlouvám za liknaví čas na reakci. U autorů jako jsi ty, si extra povážuji jejich pozornosti a děkuji za ni.*
Však víš sám, že múza si autory navštěvuje jak se jí zrovna hodí. Ale vyhlížím ji u počítače s hladovými prsty. Však víš sám, že ...
12.10.2023 10:37:32 | šerý
Konečně trošku slušná próza v básni. Asi to taky zkusím.
16.06.2023 10:11:35 | umělec2
Zdravím a díky.* Prózu v básni? No jasný zkus. Jdi do toho!
16.06.2023 23:18:18 | šerý
k tomu těžko co dodávat...
03.05.2023 15:51:57 | La Suneteto
Jak jsem psal už u dílka níže. Ne já, ale život píše. Já jen překládám.
Děkuji mnoho, můj častý čtenáři*
03.05.2023 16:57:42 | šerý
smekám klobouk, ,, stará škola" poctivá a vytříbená poezie
30.09.2022 19:27:25 | Hanuš
Jsem potěšeným z Tvého komentáře. Děkuji Hanuši*
30.09.2022 20:08:29 | šerý
Krásná bibličtina.
28.08.2022 19:09:19 | Kaprikorn
Ano. I tak, Kaprikorne. Možná i osudy hnízdí až tam - nahoře. Kdo ví?
Jsem moc rád, že ses zastavil.*
Díky.
28.08.2022 19:23:30 | šerý
Smutně bolavé,
ale dobře napsané...
Krásný den, Šeráčku*
23.07.2022 12:49:56 | Emily Říhová
Radost ve mě poskočila, že jsi přišla a zahleděla ses na chvilenku. Děkuji, Emily*
23.07.2022 13:59:21 | šerý
Kdyby na chvilenku, Šeráčku :D... četla jsem jí snad 5x a ani nedokážu popsat jak hluboce se dotkla... znám takové příběhy a vždycky jsou bolavé...
Opatruj se*
23.07.2022 14:22:44 | Emily Říhová
Díky, za doplnění Emily.* Jsme jen vypravěči, a to život píše.
23.07.2022 14:34:16 | šerý
Máš pravdu, jsme jen vypravěči a před tvým vyprávěním nelze než smeknout :)
23.07.2022 15:34:14 | Emily Říhová
Nestandartně nadstandartní verše a proto musím dát ST. A to verše nemusím.
13.07.2022 19:47:49 | umělec2
No vida, že ses zastavil i u veršů. Však člověka by měli kultivovat a nejsou vkusu ke škodě. Mám radost, můj amatérský spolu kolego*
14.07.2022 21:39:04 | šerý
No ba že, bažím. Potěšilas tvojí navštěvou, Poetko Ukryťoučká. Děkuji*
07.07.2022 01:19:34 | šerý
Každé slovo smutnobolí.
Silný prožitek. ST.
07.07.2022 00:24:04 | ukrytá v máku
Bolí to šeráčku...
To znamená, že sáhah byl na komoru a kvalita Tvých veršů stvrzena.
05.07.2022 18:42:19 | Pamína
Jé, Pamína přišla.* Ale to mně moc těší. Děkuji za vzkaz a nechém okénko pootevřené. Tak opět příště nakoukni, jo?
05.07.2022 21:00:01 | šerý
odešels znehybnět u pramene řeku
Kdyby byly všechny díry smutku (nejen pod srdcem) takto skvostně sepsány, lépe by se s tím osudem člověk smiřoval. Silné téma přináší úskalí patosu, bezvýchodnosti, a zde nic z toho není. Příběh bez výčitek a přitom naplněn emocemi.
Slova jako spirální galaxie, nebe významů. Děkuji.
05.07.2022 00:12:19 | Now
Od tebe Nowe, jako od zdatného a kreativního autora, si posouzení velmi považuji. To já tobě děkuji za pozornost!*
05.07.2022 14:16:03 | šerý
krása :) připomíná mi to poetiku J.Ortena :)
04.07.2022 13:00:37 | Petr27
Už jen stylem, sotva po kotníky. Orten, byl pan Básník*
Ale moc děkuji, básníče krajiny* Jsem rád, že sis u mě přečetl.
04.07.2022 23:30:57 | šerý
...Šeráčku,Tvé verše mají opravdovou sílu a já smekám před Tvou schopností vyjádřit
ve verších něco tak subtilního a velmi intimního.....ponořila jsem se do Tvého vyznění a dojalo mě to,byť se nejde plně vcítit,co žena prožívá,pokud to také člověk neprožije.....někdy prostě tak se kola točí...ta osudová.....a nezbývá než přijmout.....a pochopit.....Ji.
03.07.2022 21:49:33 | jitoush
Ono je to bolestivé pro sezdaný pár. Ale k tomu, když se do toho vloží jejich rodiče, tak je z toho drama. Ono to mělo ještě tragickou dohru - ale, to už by bylo na prózu. Zejména té ženy mě bylo líto... Život píše a pisálkové jako já přepisují. Mám opět radost, že Tě zde vidím. Že přečetlas a komentovala. Moc děkuji, Jituško.*
03.07.2022 23:12:23 | šerý
...A čtu si poněkolikáté...
03.07.2022 22:48:00 | jitoush
Tato Tvá báseň mi doslova ,,vyrazila dech."Nemám odvahu se ptát, zda je to příběh Tvůj či někoho Ti blízkého. Ale verše Tvé básně mi otevřely dvířka, která se snažíme v rodině již neotevirat, ale je to opět ve vzpomínkách živé. To když snacha přišla o to malé, co nosila pod srdcem. Naštěstí se vše obrátilo v to dobré a máme dva malé vnoučky, kteří tu bolest vyvážili.
Tvá báseň je krásná, citlivě napsaná, i když v určitých pasážích....hodně citlivě. Nedokážu to jinak napsat...
03.07.2022 15:40:08 | Jarunka
I to je životní mašinérie, pro jakou se povzneseme, byť přijmout nechceme, ono to volá srdce mi otevři. Kloužu po tvých slov a zjemňuji je přítomnem *.. Souzním šeráčku
03.07.2022 08:28:00 | Dejvis
Hezky jsi navodil podstatu dílka. Děkuji, za nahlédnutí a souznění Dejve*
03.07.2022 14:14:35 | šerý
jsem si šetřila, a četla víckrát... mrazí z ní, ještě když jsem si přečetla o čem to...
výborná*
02.07.2022 22:13:28 | Sonador
To je prima Sonador, že jsi zde a téma jsi vztřebala. Velké díky a vážím si toho*
03.07.2022 00:28:46 | šerý
v opuštěných lesích smutně dohořívá mech,v zahradě jablka
zbůhdarma skutálená z klínů rozverných praEviček v trávě ležet nech....ST*
02.07.2022 00:16:39 | Frr
Tak jen jitřní lásky mechu zalévat, ať nohy stromů, nejsou po zráních v kmenech v aborcích. A když suchem plod padně, děje se tak, jak souzeno jezt. Děkuji ti soukmený brachu, reakcí jsi potěšil*
02.07.2022 02:06:22 | šerý
Jako bys tkal a oblékal slova do košil, jež ušil život, milý Šerý. I když dýchá osaměním, snad nejen vítr obleče se do rukávů novými nadějemi
01.07.2022 23:54:31 | Akrij8
No však. I přáno ruku v ruce s náhodou, jsou někdy k vidění. Je fajn Jirko, že sis přečetl.*
02.07.2022 13:10:10 | šerý
Vzalas to Básňenko, bez skurpulí s Hrabětem, a spálenými mosty. Jen uvízly mi stryje. A vlci bez měsíce, jak bez oltáře zpověď. Zde není vítězství, jen nešťastná, rodinná oběť.
Má vzpomínka, jak tobě u lalůčku. Vzpomínek, tradáá, Po potůčku.*
01.07.2022 22:45:07 | šerý
Život nese ledaco i smutky s tvarem jablek, viď Lilit s břichem plným stryjí, možná že ženy občas vyjí, jak vlci bez měsíce, tak zapalte mi svíce, budu teď pálit nejen košile...ale i vnitřnosti...
01.07.2022 21:33:22 | básněnka
vřeténka smuténka… z
30.06.2022 22:03:56 | zdenka
Děkuji Zdenko, za povšim a nahlédnutí*
01.07.2022 20:29:18 | šerý
Tak si tu dumám ... moji přátelé ze Slovenka mají takové úsloví, čo sa stalo, už sa neodstane.
A vzápětí na to pokračují - veď aj tak sa dá.
Každý sme - inako obdarený.
Drahý Kájo, více si nedovolím komentovat tvou báseň, nemám jistoty, nakolik je ti ještě dnes osobní, či zdali "jen" inspirace životy jiných. Četla jsem ji postupně, vícekrát, a můj velký obdiv k tvému textu. A jestli přece jen, tak předposlední sloka, mi odemyká.
30.06.2022 21:43:26 | Vivien
Tvé slovenské pořekadlo, něco jako asi "čo bolo, to bolo..."
Je to "jen" inspirací jedním kamarádem z práce. Po uzavření manželství jeho manželka utrpěla dva potraty a on, jako manžel to neustál. Zdědil velký majetek a zájmem jeho rodu bylo, jej svěřit jen jejich synovi a "pokrevným vnukům." Bylo kolem toho mnoho emocí rodiny manžela, kontra rodiny manželky. Nakonec to skončilo vzájemnou nevraživosti všech.
Život píše příběhy a osud dopíše doslov.
Děkuji Vivienko, za pozorně taktní komentář a nahlédnutí*
01.07.2022 00:38:10 | šerý
Z té prázdné košile s uvolněným knoflíkem mě mrazí. To je tak opuštěné...
30.06.2022 21:08:46 | Lexi
Někdy tomu tak v životě bývá. Ale jsou i příjemné věci Lexi. A tak třeba příště zase bude k dobré náladě dílem přidáno. Rád tě zde vidím a děkuji za vzkaz*
01.07.2022 20:22:06 | šerý
Když lásce sesedl čas
i v srdcích.
On by člověk mohl
i zmačkán časem,
vystaven životu
podržet tělo s tělem
k pocitu žes jedna,
žes jeden.
...
Zase zásah milý Šeráčku *
Už je zde i psáno, ano, vždyť tys věrný popisovatel charakterů, emocí životních bolestí a situací..ze kterých na čtenáře vše dýchne naplno*:)
I když smutná, v tvém okénku jsem ráda a ještě ten skluz mám. Pa a OPATRUJ se.
30.06.2022 21:08:16 | jenommarie
Už jsem kdysi napsal, že jsi vnímavou čtenářkou a mám radost, když nahlédneš a komentuješ dílko. Děkuji a přeji s létem, stejně slunečnou náladu*
01.07.2022 20:27:10 | šerý
Je to vždy vzájemné Šeráčku * a jsem za to moc ráda. Děkuji TI za milou odpověď a i za přání, užívej opatrně též ty horké dny a ať se TI daří k radosti a úsměvu, hezký večer. :)
01.07.2022 20:36:11 | jenommarie
Říkals, že houpám boky
na stopkách jablka ve větru plodná
teď trpíš nesklidils do dna
nejsladší pláňata --------
Myslím, že to podstatné už řekla danaska. Ta první strofa mi doslova učarovala.
30.06.2022 20:18:35 | Philogyny
I dle Vaší napsané verzi by báseňce slušelo* Děkuji, za návštěvu a vážím si jí Philogyny!*
01.07.2022 00:05:45 | šerý
Já jen, že pro mne by mohla být ta jedna celá
báseň.
01.07.2022 10:18:48 | Philogyny
Bolavá báseň a hodně emotivní. Tak dávám ST a přeji ti, aby bylo lépe. Moc tě zdravím z Prahy. Daniela
30.06.2022 19:30:04 | danaska
Danasko, potěšilas a děkuji* Já obratem opětuji pozdrav z přehřátých Teplic.
01.07.2022 00:02:18 | šerý